Afázie

Afázie je narušení již vyvinuté schopnosti porozumění a produkce řeči.
Vzniká po organickém poškození, zpravidla levé mozkové hemisféry a
nejčastější příčinou jsou cévní mozkové příhody, úrazy hlavy, nádory mozku
či degenerativní onemocnění. Uvedená porucha komunikace se v převážné míře
týká dospělé populace, ale setkáme se s ní i u pacientů mladších a
v dětském věku.

Afázie může v některých případech jako první signalizovat onemocnění mozku.
Příznaky postižení řečových schopností jsou odlišné a různě závažné v
závislosti na místě a rozsahu poškození mozku. Velmi častým symptomem
afázie je porucha rozumění mluvené řeči. Například pacient nechápe významy
jednotlivých slov nebo význam změněných slovních tvarů, či má omezenou
schopnost rozumět delším větám. Vysoce frekventním příznakem je porucha
pojmenování, postižený nenachází pohotově potřebná slova nebo je nesprávně
produkuje či zamění za jiná. Schopnost produkce řeči může být narušena
v různé míře, v některých případech dochází k naprosté absenci mluveného
projevu. Jiné poruchy jsou naopak velice diskrétní a k jejich identifikaci
je nezbytné vyšetření specialisty - klinického logopeda. Některých problémů
si pacient nemusí být vědom. Afázie je často provázena dalšími příbuznými
deficity, například alexií tj. narušení schopnosti čtení, agrafií tj.
narušení ovládání psané řeči, agnozií tj. narušení schopnosti poznávání
apod..

Zavedení logopedické intervence je vhodné, jakmile to zdravotní stav
pacienta umožní a je schopen aktivně spolupracovat. Rozsah a intenzita
poskytování péče klinického logopeda je individuální. Jejím cílem je
obnovení komunikační schopnosti a její využití v reálném životě.

Prognóza závisí na více faktorech především na rozsahu poškození mozku, na
věku, na motivaci a vůli pacienta a ochotě jeho blízkých aktivně se
účastnit terapeutického působení.